Ilustracje archiwalne pochodzą ze zbiorów Muzeum Ceramiki w Bolesławcu

7. Wiadukt

Wiadukt kolejowy rozpięty nad doliną rzeki Bóbr jest od momentu powstania zaliczany do największych atrakcji miasta. Prace pod kierunkiem Engelhardta Gansela prowadzono w latach 1844–1846. Wiadukt należy do potężnych budowli: wysokość 26 m, długość 490 m, szerokość 8 m. Z 35 łuków 7 najszerszych rozpościera się nad rzeką – każdy z nich ma 15 m; 20 środkowych łuków osiąga szerokość 11,3 m, a 8 łuków skrajnych – 5,65 m szerokości. Filary imponują równie ogromnymi wymiarami – osiem głównych, zwanych wieżami, ma po 3,75 m grubości, mniejsze – od 3,15 do 2,5 m. Do budowy wiaduktu użyto łącznie 33 400 metrów sześciennych materiałów. Przy jego wznoszeniu zatrudniono ponad 600 robotników, którzy przez pewien czas pracowali również w nocy. Zużyto 14 500 t wapna i 400 t cementu. Sama budowa rusztowania, przy której pracowało 100 ludzi i na którą zużytkowano 12 tys. pni drzew o długości 15–25 m pochłonęła 60 tys. talarów. Koszty całości osiągnęły zawrotną wysokość 400 tys. talarów. Chociaż kwota ta zdaje się bardzo wysoka, specjaliści wyliczyli, że tylko bliska lokalizacja niezbędnych do budowy materiałów pozwoliła obniżyć koszty aż o połowę. Budowla została wysoko oceniona i w roku 1847 rząd pruski odznaczył architekta orderem Czerwonego Orła. Dziś wiadukt uznawany jest nie tylko za wysokiej klasy wytwór techniki, ale też cenny obiekt artystyczny. Z jednej strony widoczna jest inspiracja rzymskimi akweduktami, z drugiej zaś zespół dekoracyjnych form nawiązuje do ulubionej przez Gansela architektury gotyckiej.


7. Viadukt

Železniční viadukt přes údolí řeky Bóbr je od svého založení jednou z největších atrakcí města. Práce pod dohledem Engelhardta Gansela probíhaly v letech 1844–1846. Viadukt je obří stavbou co se rozměrů týče: je 26 m vysoký, 490 m dlouhý, 8 m široký. Z 35 oblouků se 7 nejširších táhne přes řeku - každý je dlouhý 15 m; 20 středních oblouků je širokých 11,3 m a 8 krajních oblouků je širokých 5,65 m. Sloupy také ohromují svými obrovskými rozměry - osm hlavních, nazývaných věže, je širokých 3,75 m, menších - od 3,15 do 2,5 m. Na stavbu viaduktu bylo použito celkem 33 400 metrů krychlových materiálů. Na jeho stavbě bylo zaměstnáno více než 600 pracovníků, kteří po jedno období pracovali rovněž v noci. Bylo použito 14 500 tun vápna a 400 tun cementu. Stavba samotného lešení, které zaměstnávalo 100 lidí a zabíralo 12 000 metrů čtverečních, vyžadovalo kmeny stromů dlouhé 15-25 m a stálo 60 tisíc tolarů. Celkové náklady dosáhly závratné výše 400 tisíc tolarů. Ačkoli se toto množství jeví jako velmi vysoké, odborníci vypočítali, že pouze blízké umístění materiálů nezbytných pro stavbu umožnilo snížit náklady až o polovinu. Stavba byla vysoce ceněna a v roce 1847 pruská vláda udělila architektovi Řád Červeného orla. Dnes je viadukt považován nejen za prvotřídní technickou stavbu, ale také za cenný umělecký počin. Na jedné straně je viditelná inspirace z římských akvaduktů a na druhé straně sada dekorativních forem odkazující na Ganselovu oblíbenou gotickou architekturu.

7. Viaduct

The railway viaduct spanning the Bober River valley has been one of the city's biggest attractions since its completion. The construction works directed by Engelhardt Gansel were carried out in 1844–1846. The viaduct is a huge structure: 26-m-high, 490-m-long and 8-m-wide. Seven of the 35 arches extends over the river - each of them is 15-m-wide; 20 central arches have a width of 11.3 m each, and the 8 outermost ones are 5.65-m-wide. The pillars are equally impressive in size - eight main ones, called towers, are 3.75-m-wide, the smaller ones are between 3.15 and 2.5 m wide. A total of 33,400 cubic meters of building material were used in the viaduct construction. Over 600 workers were employed for this project. For some time, they also worked at night. The masonry works required 14,500 t of lime and 400 t of cement. The construction of the scaffolding itself, performed by 100 people who used 12,000 tree trunks of 15-25 m length, consumed 60,000 thalers. The total cost reached a dizzying amount of 400,000 thalers. Although this amount seems to be very high, experts calculated that only the close location of the materials necessary for construction allowed to reduce costs by as much as half. The viaduct was appreciated and in 1847 the Prussian government awarded the architect with the Order of the Red Eagle. Today, the viaduct is considered not only a high-class technical work but also a valuable art object. Although there is a clearly visible inspiration with Roman aqueducts, the set of decorative forms refers to Gansel’s favourite architecture of the Gothic period.

7. Viadukt

Das Eisenbahnviadukt, das sich über das Tal des Flusses Bóbr erstreckt, ist seit seiner Gründung eine der größten Attraktionen der Stadt. Die Arbeiten unter der Leitung von Engelhardt Gansel wurden in den Jahren 1844-1846 durchgeführt. Das Viadukt ist eines der mächtigsten Bauwerke: Höhe 26 m, Länge 490 m, Breite 8 m. Von den 35 Bögen erstrecken sich die 7 breitesten über den Fluss - jeder von ihnen ist 15 m lang; die 20 mittleren Bögen erreichen eine Breite von 11,3 m, und die 8 äußeren Bögen sind 5,65 m breit. Die Pfeiler sind ebenso beeindruckend groß - die acht Hauptpfeiler, genannt Türme, sind jeweils 3,75 m dick und die kleineren 3,15 bis 2,5 m dick. Insgesamt wurden 33.400 Kubikmeter Material für den Bau des Viadukts verwendet. Bei seinem Bau waren mehr als 600 Arbeiter beschäftigt, die auch einige Zeit nachts arbeiteten. Es wurden 14.500 Tonnen Kalk und 400 Tonnen Zement verwendet. Allein für den Bau des Gerüsts, das 100 Personen beschäftigte und 12 Tausend Baumstämme mit einer Länge von 15-25 m verwendete, wurden 60 Tausend Taler verbraucht. Die Gesamtkosten für den Bau erreichten schwindelerregende Höhe von 400 Tausend Taler. Obwohl dieser Betrag sehr hoch zu sein scheint, berechneten die Spezialisten, dass nur durch die räumliche Nähe der für den Bau notwendigen Materialien die Kosten um die Hälfte reduziert werden konnten. Das Bauwerk wurde hoch geschätzt, und 1847 verlieh die preußische Regierung dem Architekten den Orden des Roten Adlers. Heute gilt das Viadukt nicht nur als technisch hochwertiges Produkt, sondern auch als künstlerisch wertvolles Objekt. Einerseits gibt es sichtbare Inspirationen von römischen Aquädukten, andererseits verweist eine Reihe von dekorativen Formen auf Gansels bevorzugte gotische Architektur.

navigator maps